Před nedávnem jsem se se svou maminkou vydala na výlet do Lednice na Moravě, do jednoho z nejkrásnějších koutů jižní Moravy. I když ten den bylo všude krásné počasí, tam – ostatně jako vždy – bylo ještě mnohem krásněji a tepleji. Naplánovali jsme si procházku parkem a několik zastávek u našich oblíbených míst. Vlastně jsem zapomněla na úvod podotknout, že moje maminka z Lednice pochází, takže naše výletování zde je poměrně pravidelnou záležitostí. Vydali jsme se tady od náměstí směrem k zámku a od něj jsme pokračovali cestou na Janohrad. Procházka tam vede velmi malebnými zákoutími. Vzali jsme to svižně, abychom si na místě mohli chvíli posedět a najíst se z vlastních zásob, které jsme si nesli na zádech v batůžcích.

Touha po kávě

Když jsme pojedli a popili, vyrazili jsme na zpáteční cestu a protáhli to až kolem Minaretu zpět k zámku. Musím říci, že jsme byly obě unavené – těžko posoudit, která z nás více, i když správně by to měla být maminka, které již stáhne na sedmdesátý sedmý rok. Musím přiznat, že po návratu na lednické náměstíčko jsme netoužili po ničem jiném než po kvalitní kávě. Dopřáli jsme si ji a s hřejivým pocitem u srdce jsme se vydali na zpáteční cestu domů.